Můj příběh

Jmenuji se Tereza Jarošová, jsem maminkou tří skvělých dětí, ženou báječného muže a nadšenou panenkářkou – tvůrkyní panenek s duší. Navrhuji, učím šít a tvořím originální ručně šité panenky z přírodních materiálů na hraní i na práci.

Tereza Jarošová Ekopanenky

Ráda vyrábím z krásných materiálů věci, které vydrží déle než pět minut a kompenzuji si tak nekonečný koloběh domácích prací.

Na druhou stranu nemám ráda překážítka a lapače prachu, takže každá věc, kterou vyrábím, musí být nejen pro potěchu oka, ale hlavně funkční. Jako třeba panenky.

Také se ráda stále něco nového učím, zkouším a objevuji (proto na mém blogu najdete návody a obrázky všeho možného).

Učím ostatní šít panenky na svých kurzech a ve svých knihách. Ráda probouzím v ostatních chuť a odvahu tvořit.

Ale především – užívám si být maminkou!

Prohlédu si blog

Psalo se o mých panenkách

Blesk Hobby, listopad 2018

Pravý domácí časopis, květen 2019

Jaký používám materiál

K výrobě panenek a panáčků používám přírodní materiály, protože se jich ráda dotýkám a práce s nimi je příjemná. Chci, aby se s nimi mohly potěšit i děti, na které se dnes všude valí plastové hračky pochybné kvality. A mezi plasty samozřejmě patří plyšáci a hračky z umělých vláken.

Velmi se mi líbí myšlenka, že panenku, která po letech doslouží, můžeme snadno zkompostovat a vrátit tak vše zase na počátek.

Prohlédnu si Galerii panenek

Má cesta k panenkám

Když jsem byla malá, moc ráda jsem si prohlížela maminčiny časopisy Burda. Jednou jsem narazila na obrázek panenky. Panenka měla krásně propracovaný obličej, ač byla pouze látková. Měla tvarovaný nosík i rty a zavřená víčka. A nebyly vidět žádné švy. Jak to bylo možné? Záhada nad záhady. Časopis cizojazyčný, tehdy mimo moje schopnosti porozumět.

Touha přijít věci na kloub tu však již zůstala, i když na dlouhou dobu upadla v zapomnění.

Když se mi narodila dcerka, na panenku jsem si vzpomněla. A narazila jsem na waldorfské panenky. To bylo ono! Naprosto mne uchvátily, protože byly tou hledanou odpovědí. Nejprve jsem si koupila pár balíčků se střihy a materiálem v Ignisu. K mému potěšení si dcerka ušité panenky nanosila s nadšením do postele a vystrkala ven všechny plastové panenky (protože ty prý tlačí a píchají). A pak jsem tomu propadla úplně. Začala jsem jednoduchými panenkami pro batolátka a jak děti rostly, rostly i panenky a moje zkušenosti. Začala jsem experimentovat se střihy a různými postupy.

Tak vznikly Panenky s duší.

Vše co vyrobím, konzultuji se svými dětmi. Protože panenky se musí líbit především dětem. Díky nim také vím, že příliš detailní a realistické vypracování obličeje kupodivu nevede k většímu nadšení dítěte. Prostě, všeho s mírou.

V současnosti se stále inspiruji panenkami, které vychází z waldorfského prostředí, ale za čistě waldorfské je nepovažuji a ani nechci. Baví mne zkoušet nové možnosti, které materiál poskytuje a vždy s napětím očekávám, jaká panenka se zrodí. Od maličkých panenek do domečku na hraní až po veliké demo-panenky k použití na rehabilitacích a výuce.

A navíc, po tolika hodinách, kdy je mám v ruce, si k nim vytvářím pouto. Panenky vlastně nevyrábím, jen jim pomáhám na svět. Nejsou věcí, kterou by člověk mohl dělat jako na běžícím pásu. Naopak, každá je jiná, neopakovatelná. Jako děti. A má duši.

Mé první panenky. Šité podle předloh i vlastní více či méně podařené experimenty. Podle vzhedu je patrné, že byly v “plném provozu”.

Panenky s duší Fyzio panenky obchod

A něco navíc… až budete z šití celí zkroucení, podívejte se na můj druhý web a třeba najdete inspiraci k narovnání těla…https://zustankrasna.webnode.cz/