Osnova látky je důležitá
Na každém dobrém střihu nacházíme takovou šipku nebo čárku, která značí směr osnovy (u tkanin), popř. sloupků (u pletenin). Možná jste přemýšleli, proč to tam je, a proč se tím vůbec zaobírat.
Pominuli fakt, že osnova je z principu pevnější než útek (to jsou ta vlákna napříč osnovou), jde také o různé efekty a hry s látkou.
Osnovu tvoří dlouhá vlákna, do kterých je vplétána nit útku. Jinými slovy, osnova je pevně natažena v rámu stavu a útek na člunku klouže sem a tam, proplétá se nitěmi osnovy a tvoří vytkávané vzory. Podle toho, jakým způsobem se osnovou proplétá, vzniká struktura tkaniny. Nejednodušší je plátno (to je ta, kterou napodobujeme při štupování ponožek – dělá-li to dnes ještě někdo kromě mne 🙂 ) Další je třeba kepr (tradičně např. džínovina), atlas (lesklá hladká látka) atd.
zdroj: http://docplayer.cz/15212808-Konstrukce-forem-pro-rtm-technologie-jaroslav-prochazka.html
Pokud střih položíme šikmo vůči osnově, materiál nedrží tvar a různě se vlní a deformuje. Využívá se toho například při šití splývavých saténových šatů, které by jinak nepěkně trčely.
Další důležitou vlastností materiálu (a konečně se dostávám i k úpletům) je pružnost. Dnes se vyrábí i pružné tkaniny a zde je opět třeba důsledně dodržet směr osnovy. Látka totiž může pružit do všech směrů, nebo jen do šířky.
Úplet může mít osnovu ale nemusí
Existují i osnovní pleteniny, ale na panenky je moc nevyužijeme. Zaměřím se tedy na oboulícní a jednolícní, které jsou nejběžnější. Pružnost u úpletu je jeho velkou výhodou. (Ale pozor, i pleteniny mohou být nepružné!). Musíme s ní však počítat při tvorbě střihu, stříhání i šití. Dobrý střih, ale špatně položený, nepřinese žádaný výsledek. A to se netýká jen oblečení, ale především panenek.
Díly na panenky se vyplňují. A vyplňují se pevně, což zvyšuje tlak na úplet a zvýrazňuje jeho přirozenou roztažnost. Pro větší názornost přikládám obrázek. Stejný střih, jen různě položený. A výsledek?
Tak tedy, dbejte při stříhání na směr osnovy/sloupků úpletu. Ušetří to nervy.