Jako lovec, když jde za kořistí …. krabice – má vášeň

Možná, že jste ode mne již nějaký balíček dostali. Nebo teprve dostanete. A až jej rozbalíte, uvidíte, kromě panenky, také další věci, které do krabice dávám. Aby to moc nerachtalo, nebo nehrozilo poškození. Někdy je to igelitový pytel, někdy plastové “křupky” na vysypání prostoru, jindy takové ty nafouklé igelitové polštářky.

Říkáte si: “Jak to? Panenky z přírodních vláken, eko v názvu a pak umělá hmota.”

Já nad tím samozřejmě také hodně přemýšlím. Jak dostát názvu Ekopanenky, který mi před lety vymyslely děti. Hledám to nejlepší řešení. V mokré dny, kdy hrozí promáčení balíčku, balím panenky do pytle na odpadky, s vidinou jeho dalšího využití. Recykluji a stříhám bublinkové obálky, abych je maximálně využila.Místo nákupu nových bublinkových obálek dávám do klasických papírových věci v novém čistém svačinovém sáčku a doufám, že bude ještě používán.

A nakonec jsem dospěla do fáze lovce. Jsem lovec. Lovec krabic. Výplní. Kdykoliv se doma objeví nějaký balíček, už jsem u něj s nožem a pytlem. Výplně do pytle, krabici složit a strčit za šlapací šicí stroj v šicím koutě. Když se hromadí, cítím hrdost. Rodina si na to už zvykla. “Chceš tu krabici?” je už naprosto běžná otázka. Nevyhazovat a znovu použít.

Takže moji milí, když k vám přijde ode mne nějaká krabice, vězte, že to nebyla její první cesta. Už i ke mne mnohdy dorazily krabice velmi zcestovalé. Je to na nich vidět. Mají šrámy dobrodruhů. Tak je pošlete zase dál. Ať slouží do roztrhání těla.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..