Jak ušít ekopanenky – Jak se vám líbí?

Tak je to venku! Myslím tím knížku Jak ušít ekopanenky, která v uplynulém týdnu vyšla v Gradě.

Mám z ní radost, jsem plná očekávání i nervozity. Bude se líbit? Pomůže někomu? Prodá se náklad, nebo to byl vyhozený čas?

Šiji panenky již pár let a stejně jako mnozí z vás jsem se to učila všelijak.

Kurzy?

Pídila jsem se. Na víkendové, mnohahodinové kurzy se mi moc nechtělo, protože jsem cítila silný závazek k dětem a muži, se kterým jsme se kvůli velké pracovní vytíženosti v týdnu viděli relativně málo.

Knihy?

Hledala jsem tedy návody na internetu a v literatuře. Zjistila jsem, že kromě sešitku Šít panenky? od Hany Ženíškové na trhu v češtině nic není. Dají se koupit knihy v němčině, angličtině, jsou moc pěkné, ale ceny se pohybují okolo sedmi set korun.

Můj první e-book

Na ukládání tipů a jednotlivých rad jsem používala (a dodnes používám) Pinterest, ale moc mi to nevyhovovalo. Snadno pak člověk strávil u internetu víc, než s jehlou v ruce. Tak jsem si ve wordu udělala pro sebe první “knížku” – sumarizaci toho, co jsem našla, naučila se a vyzkoušela. Měla přes 80 stran. Texty jsem si přeložila z 5 jazyků (teď si připadám jako polyglot, ale nástroje internetu jsou velcí pomocníci :-))  Protože byla pro mne, nijak jsem neřešila autorská práva, a je plná cizích obrázků. Snažila jsem se udělat soupis zdrojů, ale u něčeho ani nešel původní zdroj dohledat. Nemůžu ji tedy veřejně publikovat.

Blog a pdf

Pak jsem začala psát krátké články  o tom, jak ušít panenku na blog. Panenky pro jiné šiji ráda, ale jsem přesvědčena, že panenka, kterou svému děťátku ušije sama maminka, je vždycky ta nejlepší. Musí jen vědět, jak na to. Proto jsem později články rozšířila a rozpracovala do jednoho souhrnného e-booku. A pak už vznikaly jednotlivé střihy s návodem v pdf. Ale stále to nebylo ono. Jsem knihomol a miluji papír. Ráda se ho dotýkám a během tvoření mne papír na rozdníl od blikajícího monitoru nabíjí a povzbuzuje. A podle ohlasů a dotazů nejsem jediná.

A konečně kniha Jak ušít ekopanenky!

Uplynul právě rok, co jsem do Grady napsala dotaz, zda by nechtěli vydat nějakou knížku o šití panenek, třeba jí přeložit (v zahraničí vyšla spousta krásných knih o waldorfských panenkách), že v češtině není. A je to rok, co mi paní redaktorka odpověděla dotazem, zda jí nechci napsat. Bez velkého přemýšlení jsem zbrkle souhlasila (po sklence vína je vše tak prosté). Název knihy Jak ušít ekopanenky vymyslela sama paní redaktorka. Teprve v následujících týdnech a měsících jsem postupně zjišťovala, co to vlastně znamená napsat útlou knížečku. A také, jak moc obdivuji všechny, co píší, zvlášt ty, co píší mnohosetstránkové bichle.

Zjistila jsem:

• že příprava podkladů a vymýšlení obsahu bude trvat 5x déle, než jsem si myslela
• že to celé dělá člověk skoro zadarmo
• že psaním a úpravami textů strávím ne dlouhé hodiny, ale spíš celé dny a týdny
• že s focením to není snadné
• že finální pasování fotek a textu je na hlavu
• že opakované korektury a čtení stejného textu stále dokola vyvolává nauseu
• že těsně před odsouhlasením k tisku budu mít definitivní pocit, že jsem to celé uchopila špatně, že texty jsou nesrozumitelné, fotky mizerné, a že by bylo nejlepší začít od začátku…
• a že to prý mají všichni, co něco píší, a za chvíli se z toho otřepou a píší další díl. Asi proto, aby napravili chyby první knížky a mohli udělat nové.

Už nad další knížkou přemýšlím 🙂 O čem má být? Napište mi!

A pokud nevíte, o čem je tato, tak tady je malá ukázka: